V transformativní projekci renomované výzkumné firmy Wood Mackenzie se budoucnost fotovoltaických (PV) systémů v západní Evropě dostává do popředí zájmu. Prognóza naznačuje, že během příštího desetiletí vzroste instalovaná kapacita fotovoltaických systémů v západní Evropě na působivých 46 % z celkového počtu celého evropského kontinentu. Tento nárůst není jen statistickým zázrakem, ale svědectvím o klíčové úloze regionu při snižování závislosti na dováženém zemním plynu a v čele nezbytně nutné cesty k dekarbonizaci.
Mezinárodní energetická agentura (IEA) v průlomovém odhalení zveřejnila svou vizi budoucnosti globální dopravy. Podle nedávno zveřejněné zprávy „World Energy Outlook“ je počet elektrických vozidel (EV) projíždějících po světových silnicích připraven do roku 2030 téměř desetinásobně vzrůst. Očekává se, že tento monumentální posun bude způsoben kombinací vyvíjejících se vládních politik. a rostoucí závazek k čisté energii na hlavních trzích.
Evropský solární průmysl hýří očekáváním a obavami ohledně hlášených 80 GW neprodaných fotovoltaických (PV) modulů, které jsou v současnosti naskladněny ve skladech po celém kontinentu. Toto odhalení, podrobně popsané v nedávné výzkumné zprávě norské poradenské firmy Rystad, vyvolalo řadu reakcí v tomto odvětví. V tomto článku rozebereme zjištění, prozkoumáme reakce průmyslu a zamyslíme se nad potenciálním dopadem na evropskou solární krajinu.
Brazílie čelí vážné energetické krizi, protože čtvrtá největší vodní elektrárna v zemi, vodní elektrárna Santo Antônio, byla nucena odstavit kvůli dlouhodobému suchu. Tato bezprecedentní situace vyvolala obavy o stabilitu brazilských energetických dodávek a potřebu alternativních řešení pro uspokojení rostoucí poptávky.
Indie a Brazílie mají údajně zájem o vybudování továrny na lithiové baterie v Bolívii, zemi, která má největší světové zásoby tohoto kovu. Obě země zkoumají možnost zřízení závodu, aby si zajistily stabilní dodávky lithia, které je klíčovou součástí baterií pro elektromobily.
V posledních letech se Evropská unie snaží diverzifikovat své energetické zdroje a snížit svou závislost na ruském plynu. Tento posun ve strategii byl řízen řadou faktorů, včetně obav z geopolitického napětí a touhy snížit emise uhlíku. V rámci tohoto úsilí se EU stále více obrací na Spojené státy se žádostí o zkapalněný zemní plyn (LNG).
Čína je již dlouho známá jako hlavní spotřebitel fosilních paliv, ale v posledních letech učinila země významné kroky směrem ke zvýšení využívání obnovitelné energie. V roce 2020 byla Čína největším světovým výrobcem větrné a solární energie a nyní je na dobré cestě k tomu, aby do roku 2022 vyrobila z obnovitelných zdrojů působivých 2,7 bilionu kilowatthodin elektřiny.
V posledních týdnech vyšli řidiči v Kolumbii do ulic, aby protestovali proti rostoucí ceně benzinu. Demonstrace, které organizovaly různé skupiny po celé zemi, upozornily na problémy, kterým čelí mnoho Kolumbijců, když se snaží vyrovnat s vysokými náklady na palivo.
Německo je jedním z největších spotřebitelů zemního plynu v Evropě, přičemž palivo představuje zhruba čtvrtinu spotřeby energie v zemi. Země však v současnosti čelí cenové krizi plynu, přičemž ceny zůstanou vysoké až do roku 2027. V tomto blogu prozkoumáme faktory stojící za tímto trendem a co to znamená pro spotřebitele a podniky.
Brazílie se nedávno ocitla v zajetí náročné energetické krize. V tomto obsáhlém blogu se ponoříme hluboko do srdce této složité situace a rozebereme příčiny, důsledky a možná řešení, která by mohla Brazílii nasměrovat k jasnější energetické budoucnosti.