co jeIprůmyslové aCkomerčníEenergieStoráž aCommonBužitkovostModels

I. Průmyslové a komerční skladování energie

„Průmyslové a komerční skladování energie“ se týká systémů skladování energie používaných v průmyslových nebo komerčních zařízeních.

Z pohledu koncových uživatelů lze skladování energie rozdělit na úložiště energie na straně napájení, sítě a úložiště energie na straně uživatele. Ukládání energie na straně napájení a na straně sítě je také známé jako ukládání energie před elektroměrem nebo hromadné skladování, zatímco ukládání energie na straně uživatele se označuje jako ukládání energie za elektroměrem. Ukládání energie na straně uživatele lze dále rozdělit na průmyslové a komerční skladování energie a skladování energie v domácnostech. Průmyslové a komerční skladování energie v podstatě spadá pod skladování energie na straně uživatele, které slouží průmyslovým nebo komerčním zařízením. Průmyslové a komerční úložiště energie nachází uplatnění v různých prostředích, včetně průmyslových parků, komerčních center, datových center, komunikačních základnových stanic, administrativních budov, nemocnic, škol a obytných budov.

Z technického hlediska lze architekturu průmyslových a komerčních systémů skladování energie rozdělit do dvou typů: systémy se stejnosměrnou vazbou a systémy se střídavým proudem. Stejnosměrné vazební systémy obvykle využívají integrované fotovoltaické úložné systémy, sestávající z různých součástí, jako jsou fotovoltaické systémy pro výrobu energie (zahrnující hlavně fotovoltaické moduly a ovladače), systémy pro výrobu energie akumulující energii (hlavně včetně bateriových sad, obousměrných konvertorů („PCS“), baterie systémy řízení („BMS“), dosažení integrace výroby a skladování fotovoltaické energie, systémy řízení energie („systémy EMS“) atd.

Základní princip činnosti spočívá v přímém nabíjení bateriových sad stejnosměrným proudem generovaným fotovoltaickými moduly prostřednictvím fotovoltaických regulátorů. Kromě toho lze střídavý proud ze sítě přeměnit na stejnosměrný proud prostřednictvím PCS pro nabíjení baterie. Při požadavku na elektřinu ze zátěže baterie uvolňuje proud, přičemž sběrné místo energie je na konci baterie. Na druhé straně AC vazební systémy obsahují několik komponent, včetně fotovoltaických systémů pro výrobu energie (zahrnující hlavně fotovoltaické moduly a střídače připojené k síti), systémy pro výrobu energie akumulující energii (zejména včetně bateriových sad, PCS, BMS atd.), EMS systém atd.

Základní provozní princip spočívá v přeměně stejnosměrného proudu generovaného fotovoltaickými moduly na střídavý proud prostřednictvím střídačů připojených k síti, které lze přímo dodávat do sítě nebo do elektrické zátěže. Alternativně může být přeměněn na stejnosměrný proud prostřednictvím PCS a nabíjen z baterie. V této fázi je místo sběru energie na AC konci. DC vazební systémy jsou známé svou nákladovou efektivitou a flexibilitou, vhodné pro scénáře, kde uživatelé spotřebovávají méně elektřiny ve dne a více v noci. Na druhou stranu, AC vazební systémy se vyznačují vyššími náklady a flexibilitou, ideální pro aplikace, kde jsou již zavedeny fotovoltaické systémy na výrobu energie nebo kde uživatelé spotřebovávají více elektřiny ve dne a méně v noci.

Obecně platí, že architektura průmyslových a komerčních systémů skladování energie může fungovat nezávisle na hlavní energetické síti a tvořit mikrosíť pro výrobu fotovoltaické energie a skladování baterií.

II. Arbitráž v Peak Valley

Arbitráž v Peak Valley je běžně používaný model příjmů pro průmyslové a komerční skladování energie, který zahrnuje nabíjení ze sítě za nízké ceny elektřiny a vybíjení za vysoké ceny elektřiny.

Vezmeme-li jako příklad Čínu, její průmyslový a komerční sektor obvykle zavádí cenovou politiku za elektřinu podle doby spotřeby a politiku cen elektřiny ve špičce. Například v šanghajském regionu vydala Šanghajská komise pro rozvoj a reformy oznámení, aby dále posílila mechanismus stanovování cen elektřiny za dobu spotřeby ve městě (Šanghajská komise pro rozvoj a reformy [2022] č. 50). Podle oznámení:

Pro všeobecné průmyslové a komerční účely, jakož i pro ostatní dvousložkové a velké průmyslové dvousložkové odběry elektřiny je období špičky v zimě (leden a prosinec) od 19:00 do 21:00 a od 12:00 do 14:00: 00 v létě (červenec a srpen).

Ve špičkách v létě (červenec, srpen, září) a zimě (leden, prosinec) vzrostou ceny elektřiny o 80 % na základě ceny bytu. Naopak v nízkých obdobích se ceny elektřiny sníží o 60 % na základě ceny bytu. Navíc během špiček se ceny elektřiny zvýší o 25 % na základě špičkové ceny.

V ostatních měsících ve špičkách se ceny elektřiny zvýší o 60 % na základě ceny bytu, zatímco v nízkých obdobích se ceny sníží o 50 % na základě ceny bytu.

Pro všeobecnou průmyslovou, obchodní a další spotřebu elektřiny v jednom systému se rozlišují pouze hodiny ve špičce a v sedle bez dalšího dělení hodin ve špičce. Ve špičkách v létě (červenec, srpen, září) a zimě (leden, prosinec) ceny elektřiny vzrostou o 20 % na základě ceny bytu, zatímco v nízkých obdobích se ceny sníží o 45 % na základě ceny bytu. V ostatních měsících ve špičce se ceny elektřiny zvýší o 17 % na základě paušální ceny, zatímco v nízkých obdobích se ceny sníží o 45 % na základě ceny bytu.

Průmyslové a komerční systémy skladování energie využívají tuto cenovou strukturu tím, že nakupují levnou elektřinu v době mimo špičku a dodávají ji do zátěže během špiček nebo období s vysokou cenou. Tato praxe pomáhá snížit podnikové náklady na elektřinu.

III. Energetický časový posun

„Časový posun energie“ zahrnuje úpravu načasování spotřeby elektřiny prostřednictvím skladování energie, aby se vyrovnaly špičkové požadavky a vyplnily období nízké spotřeby. Při využívání zařízení na výrobu energie, jako jsou fotovoltaické články, může nesoulad mezi křivkou výroby a křivkou spotřeby zátěže vést k situacím, kdy uživatelé buď prodávají přebytečnou elektřinu do sítě za nižší ceny, nebo nakupují elektřinu ze sítě za vyšší ceny.

K vyřešení tohoto problému mohou uživatelé nabíjet baterii v době nízké spotřeby elektřiny a vybíjet uloženou elektřinu během období špičkové spotřeby. Cílem této strategie je maximalizovat ekonomické přínosy a snížit firemní uhlíkové emise. Kromě toho je úspora přebytečné větrné a solární energie z obnovitelných zdrojů pro pozdější využití během období špičky také považována za praxi energetického časového posunu.

Energetický časový posun nemá přísné požadavky na harmonogramy nabíjení a vybíjení a výkonové parametry pro tyto procesy jsou poměrně flexibilní, což z něj činí všestranné řešení s vysokou frekvencí aplikací.

IV.Společné obchodní modely pro průmyslové a komerční skladování energie

1.PodrobitIzapojený

Jak již bylo zmíněno dříve, jádro průmyslového a komerčního skladování energie spočívá ve využívání zařízení a služeb pro skladování energie a získávání výhod při skladování energie prostřednictvím arbitráže ve vrcholném údolí a dalších metod. A kolem tohoto řetězce jsou hlavními účastníky poskytovatel zařízení, poskytovatel energetických služeb, financující leasingová strana a uživatel:

2.SpolečnýBužitkovostModels

V současné době existují čtyři běžné obchodní modely pro průmyslové a komerční skladování energie, a to model „uživatelské vlastní investice“, model „čistého leasingu“, model „smluvního energetického managementu“ a „smluvní energetický management + finanční leasing“. model. Shrnuli jsme to takto:

(1)Use Iinvestice

V rámci uživatelského vlastního investičního modelu si uživatel kupuje a instaluje systémy pro skladování energie sám, aby mohl využívat výhod skladování energie, zejména prostřednictvím arbitráže ve vrcholném údolí. V tomto režimu, i když uživatel může přímo snížit špičku holení a vyplňování údolí a snížit náklady na elektřinu, musí stále nést počáteční investiční náklady a denní náklady na provoz a údržbu. Diagram obchodního modelu je následující:

(2) ČistáLuvolnění

V režimu čistého leasingu uživatel nemusí sám pořizovat zásobníky energie. Stačí si od poskytovatele zařízení pronajmout zařízení na skladování energie a zaplatit odpovídající poplatky. Poskytovatel zařízení poskytuje uživateli služby v oblasti výstavby, provozu a údržby a z toho plynoucí výnosy z akumulace energie má uživatel. Diagram obchodního modelu je následující:

(3) Smluvní energetický management

V rámci smluvního modelu energetického managementu poskytovatel energetických služeb investuje do nákupu zařízení pro skladování energie a poskytuje je uživatelům ve formě energetických služeb. Poskytovatel energetických služeb a uživatel sdílejí výhody akumulace energie dohodnutým způsobem (včetně podílu na zisku, slevy z ceny elektřiny atd.), tj. využíváním systému energetické akumulační elektrárny k akumulaci elektrické energie během údolní nebo běžné ceny elektřiny. a poté dodává energii do zátěže uživatele během období špičky ceny elektřiny. Uživatel a poskytovatel energetických služeb se pak v dohodnutém poměru dělí o výhody skladování energie. Ve srovnání s uživatelským vlastním investičním modelem tento model představuje poskytovatele energetických služeb, kteří poskytují odpovídající služby skladování energie. Poskytovatelé energetických služeb hrají ve smluvním modelu energetického managementu roli investorů, což do jisté míry snižuje investiční tlak na uživatele. Diagram obchodního modelu je následující:

(4) Smlouva o energetickém managementu+financování leasingu

Model „Contract Energy Management+Financial Leasing“ označuje zavedení strany finančního leasingu jako pronajímatele energetických zásobníků a/nebo energetických služeb podle modelu Contract Energy Management. Ve srovnání se smluvním modelem energetického managementu zavedení financování leasingových stran na nákup energetických zásobníků výrazně snižuje finanční tlak na poskytovatele energetických služeb a umožňuje jim tak se lépe soustředit na smluvní služby energetického managementu.

Model „Contract Energy Management+Financial Leasing“ je poměrně složitý a má více podmodelů. Jedním z běžných dílčích modelů je například to, že poskytovatel energetických služeb nejprve získá zařízení pro skladování energie od poskytovatele zařízení a poté strana finančního leasingu vybere a zakoupí zařízení pro skladování energie podle své dohody s uživatelem a pronajme zařízení pro skladování energie uživatele.

Po dobu nájmu je vlastnictví energetických zásobníků financující straně leasingu a uživatel má právo je užívat. Po uplynutí doby pronájmu může uživatel získat vlastnictví energetických zásobníků. Poskytovatel energetických služeb poskytuje uživatelům především služby výstavby, provozu a údržby energetických zásobníků a od financující leasingové strany může získat odpovídající protiplnění za prodej a provoz zařízení. Diagram obchodního modelu je následující:

Na rozdíl od předchozího seed modelu v jiném seed modelu strana finančního leasingu přímo investuje do poskytovatele energetických služeb, nikoli do uživatele. Konkrétně financující leasingová strana vybírá a nakupuje zařízení pro skladování energie od poskytovatele zařízení podle své dohody s poskytovatelem energetických služeb a pronajímá zařízení pro skladování energie poskytovateli energetických služeb.

Poskytovatel energetických služeb může taková zařízení pro ukládání energie využívat k poskytování energetických služeb uživatelům, sdílet výhody skladování energie s uživateli v dohodnutém poměru a poté část výhod splatit financující straně leasingu. Po uplynutí doby nájmu získává poskytovatel energetických služeb vlastnictví zásobníku energie. Diagram obchodního modelu je následující:

V. Společné obchodní dohody

V diskutovaném modelu jsou primární obchodní protokoly a související aspekty nastíněny následovně:

1.Rámcová dohoda o spolupráci:

Subjekty mohou uzavřít rámcovou dohodu o spolupráci za účelem vytvoření rámce pro spolupráci. Například ve smluvním modelu energetického managementu může poskytovatel energetických služeb podepsat takovou dohodu s poskytovatelem zařízení, v níž jsou uvedeny odpovědnosti, jako je výstavba a provoz systému skladování energie.

2.Smlouva o správě energie pro systémy skladování energie:

Tato dohoda se obvykle vztahuje na model smluvního energetického managementu a model „smluvní energetický management + financování leasingu“. Zahrnuje poskytování služeb energetického managementu poskytovatelem energetických služeb uživateli s odpovídajícími výhodami plynoucími uživateli. Zodpovědnost zahrnuje platby od uživatele a spolupráci na vývoji projektu, zatímco poskytovatel energetických služeb se stará o návrh, výstavbu a provoz.

3.Smlouva o prodeji zařízení:

S výjimkou čistě leasingového modelu jsou smlouvy o prodeji zařízení relevantní ve všech komerčních modelech skladování energie. Například v uživatelském modelu vlastní investice se uzavírají dohody s dodavateli zařízení na nákup a instalaci zařízení pro skladování energie. Zajištění kvality, dodržování norem a poprodejní servis jsou zásadními faktory.

4.Smlouva o technickém servisu:

Tato smlouva se obvykle podepisuje s poskytovatelem zařízení za účelem poskytování technických služeb, jako je návrh systému, instalace, provoz a údržba. Jasné požadavky na služby a soulad s normami jsou základními aspekty, které je třeba řešit v dohodách o technických službách.

5.Smlouva o pronájmu zařízení:

Ve scénářích, kdy si poskytovatelé zařízení ponechávají vlastnictví zařízení pro skladování energie, jsou mezi uživateli a poskytovateli podepsány smlouvy o pronájmu zařízení. Tyto dohody vymezují odpovědnost uživatelů za údržbu a zajištění normálního provozu zařízení.

6.Smlouva o finančním pronájmu:

V modelu „Smlouva o energetickém managementu + finanční leasing“ se běžně uzavírá smlouva o finančním leasingu mezi uživateli nebo poskytovateli energetických služeb a stranami finančního leasingu. Tato smlouva upravuje nákup a poskytování zásobníků energie, vlastnická práva během doby pronájmu a po něm a úvahy o výběru vhodných zásobníků energie pro domácí uživatele nebo poskytovatele energetických služeb.

VI. Zvláštní opatření pro poskytovatele energetických služeb

Poskytovatelé energetických služeb hrají významnou roli v řetězci dosahování průmyslového a komerčního skladování energie a získávání výhod při skladování energie. Pro poskytovatele energetických služeb existuje řada problémů, které vyžadují zvláštní pozornost v rámci průmyslového a komerčního skladování energie, jako je příprava projektu, financování projektu, pořízení zařízení a instalace. Stručně uvádíme tyto problémy takto: