Co jeIndustriální aCOmmercialENergieStorage aCOmmonBužitečnostModels

I. Průmyslové a komerční skladování energie

„Průmyslové a komerční skladování energie“ se týká systémů skladování energie používané v průmyslových nebo komerčních zařízeních.

Z pohledu koncových uživatelů lze ukládání energie rozdělit do úložiště energie na straně energie, na straně sítě a na straně uživatele. Skladování energie na straně energie a sítě na straně sítě jsou také známé jako ukládání energie před metrem nebo hromadné skladování, zatímco ukládání energie na straně uživatele se označuje jako úložiště energie po metru. Uživatelské skladování energie lze dále rozdělit na průmyslové a komerční skladování energie a skladování energie v domácnosti. Průmyslové a komerční skladování energie v podstatě spadá do skladování energie na straně uživatele, což zajišťuje průmyslové nebo komerční zařízení. Průmyslové a komerční skladování energie najde aplikace v různých prostředích, včetně průmyslových parků, obchodních středisek, datových středisek, komunikačních základních stanic, administrativních budov, nemocnic, škol a obytných budov.

Z technického hlediska lze architekturu průmyslových a komerčních systémů skladování energie rozdělit do dvou typů: DC spojené systémy a systémy spojené s AC. Systémy pro spojování DC obvykle využívají integrované fotovoltaické úložné systémy, které se skládají z různých komponent, jako jsou fotovoltaické systémy výroby energie (hlavně z fotovoltaických modulů a ovladačů), systémy výroby energie (hlavně baterie, obousměrných převodníků “), baterie), baterie), baterie), baterie), baterie), baterie) Systémy řízení („BMS“), dosažení integrace vytváření a skladování fotovoltaického energie), systémy správy energie („EMS systémy “), atd.

Základní operační princip zahrnuje přímé nabíjení baterií s DC napájením generovaným fotovoltaickými moduly prostřednictvím fotovoltaických regulátorů. Kromě toho může být napájení střídavého proudu z mřížky převedeno na DC napájení prostřednictvím počítačů a nabíjejte baterii. Pokud existuje poptávka po elektřině od zátěže, baterie uvolňuje proud a na konci baterie je bod sběru energie. Na druhé straně systémy pro vazebné sítě zahrnují několik komponent, včetně fotovoltaických systémů výroby energie (hlavně z fotovoltaických modulů a střídače připojených k mřížce), systémy výroby energie (hlavně včetně baterií, PC, BMS atd.), EMS), EMS), EMS), EMS), EMS systém atd.

Základní operační princip zahrnuje přeměnu DC napájení generovaného fotovoltaickým moduly na střídavé síly prostřednictvím střídače připojených k mřížce, které mohou být přímo dodávány do mřížky nebo elektrické zatížení. Alternativně jej lze převést na DC napájení prostřednictvím počítačů a nabitý do baterie. V této fázi je bod sběru energie na konci AC. Spojovací systémy DC jsou známé svou nákladovou efektivitou a flexibilitou, vhodné pro scénáře, kde uživatelé konzumují méně elektřiny během dne a více v noci. Na druhé straně se systémy spojování AC charakterizují vyššími náklady a flexibilitou, ideální pro aplikace, kde jsou fotovoltaické systémy výroby energie již zavedeny nebo kde uživatelé během dne konzumují více elektřiny a méně v noci.

Obecně může architektura průmyslových a komerčních systémů pro skladování energie fungovat nezávisle na hlavní napájecím mřížce a vytvářet mikrogrid pro vytváření fotovoltaické energie a skladování baterií.

Ii. Peak Valley Arbitrage

Peak Valley Arbitrage je běžně používaným modelem příjmů pro průmyslové a komerční skladování energie, který zahrnuje nabíjení z mřížky za nízké ceny elektřiny a vypouštění za vysoké ceny elektřiny.

Jako příklad, jeho průmyslová a komerční odvětví, obvykle provádějí politiky cen elektřiny a špičkové ceny elektřiny. Například v regionu Šanghaje vydala Šanghajská komise pro rozvoj a reformu oznámení o dalším posílení mechanismu cen elektřiny ve městě (komise pro rozvoj a reformu v Šanghaji [2022] č. 50). Podle oznámení:

Pro obecné průmyslové a komerční účely, jakož i další dvoudílné a velké průmyslové dvoudílné spotřeby elektřiny, je období vrcholu od 19:00 do 21:00 v zimě (leden a prosinec) a od 12:00 do 14: 00 v létě (červenec a srpen).

Během vrcholového období v létě (červenec, srpen, září) a zima (leden, prosinec) vzrostou ceny elektřiny o 80% na základě paušální ceny. Naopak, během nízkých období se ceny elektřiny sníží o 60% na základě paušální ceny. Během vrcholových období se navíc ceny elektřiny zvýší o 25% na základě vrcholné ceny.

V jiných měsících během období špičky se ceny elektřiny zvýší o 60% na základě ceny bytů, zatímco během nízkých období se ceny sníží o 50% na základě paušální ceny.

U obecných průmyslových, komerčních a jiných spotřebu elektřiny s jedním systémem se rozlišují pouze vrcholy a údolí bez dalšího rozdělení špičkových hodin. Během vrcholového období v létě (červenec, srpen, září) a zima (leden, prosinec) vzrostou ceny elektřiny o 20% na základě paušální ceny, zatímco během nízkých období se ceny sníží o 45% na základě paušální ceny. V jiných měsících během špičkových hodin se ceny elektřiny zvýší o 17% na základě ceny bytů, zatímco během nízkých období se ceny sníží o 45% na základě paušální ceny.

Systémy skladování průmyslových a komerčních energií využívají tuto strukturu cen nákupem elektřiny s nízkými cenami během hodin mimo špičku a jejím dodáním zátěže během období špičky nebo s vysokou cenou elektřiny. Tato praxe pomáhá snížit výdaje na elektřinu podniku.

Iii. Energetický časový posun

„Energy Time Shift“ zahrnuje úpravu načasování spotřeby elektřiny prostřednictvím skladování energie, aby se vyhladilo špičkové požadavky a vyplňovalo období nízkých poptávky. Při využití zařízení na výrobu energie, jako jsou fotovoltaické buňky, může nesoulad mezi generační křivkou a křivkou spotřeby zátěže vést k situacím, kdy uživatelé buď prodávají přebytečnou elektřinu do mřížky za nižší ceny nebo nakupují elektřinu z mřížky za vyšší ceny.

Abychom to vyřešili, mohou uživatelé nabití baterie v době nízké spotřeby elektřiny a vybíjení uložené elektřiny během období spotřeby špičky. Cílem této strategie je maximalizovat ekonomické přínosy a snížit emise uhlíku. Kromě toho se také považuje úspora přebytku větru a sluneční energie z obnovitelných zdrojů pro pozdější použití během období špičkové poptávky.

Časový posun energie nemá přísné požadavky týkající se plánů nabíjení a vypouštění a parametry výkonu těchto procesů jsou relativně flexibilní, což z něj činí všestranné řešení s vysokou frekvencí aplikace.

IV.Běžné obchodní modely pro průmyslové a komerční skladování energie

1.PodrobitInvolved

Jak již bylo zmíněno dříve, jádro průmyslového a komerčního skladování energie spočívá v využívání zařízení a služeb pro skladování energie a získávání výhod pro skladování energie prostřednictvím arbitráže Peak Valley a dalších metod. A kolem tohoto řetězce patří hlavní účastníky poskytovatel zařízení, poskytovatel energetických služeb, financování leasingové strany a uživatel:

2.SpolečnýBužitečnostModels

V současné době existují čtyři běžné obchodní modely pro průmyslové a komerční skladování energie, konkrétně model „User Self Investment“, model „čistého leasingu“, model „správy energie smluvní energie“ a „smluvní správu energie+pronájem financování“ model. Shrnuli jsme to takto:

(1)Use InVest

V rámci modelu Uživatelské vlastní investice uživatel nakupuje a instaluje systémy pro skladování energie, aby si užil výhody pro skladování energie, zejména prostřednictvím Arbitráže Peak Valley. V tomto režimu, ačkoli uživatel může přímo snížit vrchol holení a plnění údolí a snížit náklady na elektřinu, stále musí nést počáteční investiční náklady a každodenní náklady na provoz a údržbu. Diagram obchodního modelu je následující:

(2) čistéLuvolnění

V režimu čistého leasingu uživatel nemusí nakupovat zařízení pro skladování energie sám. Musí si pronajmout pouze zařízení pro skladování energie od poskytovatele zařízení a platit odpovídající poplatky. Poskytovatel zařízení poskytuje uživateli výstavbu, provoz a údržbu a příjmy z úložiště energie vygenerované z tohoto uživatele. Diagram obchodního modelu je následující:

(3) Smlouva o energii smlouvy

V rámci modelu správy energie smluvního řízení investuje poskytovatel energetických služeb do nákupu zařízení pro skladování energie a poskytuje je uživatelům ve formě energetických služeb. Poskytovatel energetických služeb a uživatel sdílí výhody skladování energie dohodnutým způsobem (včetně sdílení zisku, slevy na cenu elektřiny atd.), To znamená Období a poté dodávka energie uživatelskému zatížení během období špičky ceny elektřiny. Uživatel a poskytovatel energetických služeb poté sdílejí výhody pro ukládání energie v dohodnutém poměru. Ve srovnání s modelem Investiční investice uživatelů tento model představuje poskytovatele energetických služeb, kteří poskytují odpovídající služby ukládání energie. Poskytovatelé energetických služeb hrají roli investorů v modelu správy energie smluv, což do jisté míry snižuje investiční tlak na uživatele. Diagram obchodního modelu je následující:

(4) Smlouva o energii smluv+pronájem financování

Model „Kontrakt Energy Management+Financial Leasing“ se týká zavedení finanční leasingové strany jako pronajímatele zařízení pro skladování energie a/nebo energetických služeb v rámci modelu řízení energie smluv. Ve srovnání s modelem správy energie smluv, zavedení finančních leasingových stran na nákup zařízení pro skladování energie výrazně snižuje finanční tlak na poskytovatele energetických služeb, což jim umožňuje lépe se zaměřit na služby řízení energie smluv.

Model „Kontrakt Energy Management+Financial Leasing“ je relativně složitý a má více sub modelů. Například jeden společný sub model je to, že poskytovatel energetických služeb získává nejprve od poskytovatele zařízení od poskytovatele zařízení a poté finanční leasingová strana vybere a nakupuje zařízení pro skladování energie podle jejich dohody s uživatelem a pronajímá zařízení pro skladování energie na zařízení uživatel.

Během leasingového období patří vlastnictví zařízení pro skladování energie do finanční leasingové strany a uživatel má právo je používat. Po uplynutí období pronájmu může uživatel získat vlastnictví zařízení pro skladování energie. Poskytovatel energetických služeb poskytuje uživatelům hlavně výstavbu, provoz a údržbu energetiky a může získat odpovídající posouzení od financování leasingové strany pro prodej a provoz zařízení. Diagram obchodního modelu je následující:

Na rozdíl od předchozího modelu semen, v jiném modelu osiva, finanční leasingová strana přímo investuje spíše do poskytovatele energetických služeb než do uživatele. Konkrétně si finanční leasingová strana vybírá a nakupuje zařízení pro skladování energie od poskytovatele zařízení podle své dohody s poskytovatelem energetických služeb a pronajímá zařízení pro skladování energie poskytovateli energetických služeb.

Poskytovatel energetických služeb může využívat taková zařízení pro skladování energie k poskytování energetických služeb uživatelům, sdílet výhody pro skladování energie s uživateli v dohodnutém poměru a poté splácet finanční leasingovou stranu částí výhod. Po vypršení platnosti období pronájmu získává poskytovatel energetických služeb vlastnictví zařízení pro skladování energie. Diagram obchodního modelu je následující:

V. Běžné obchodní dohody

V diskutovaném modelu jsou primární obchodní protokoly a související aspekty nastíněny takto:

1.Rámcová dohoda o spolupráci:

Subjekty mohou uzavřít rámcovou dohodu o spolupráci o vytvoření rámce pro spolupráci. Například v modelu správy energie smluvního řízení může poskytovatel energetických služeb podepsat takovou dohodu s poskytovatelem zařízení a nastínit odpovědnosti, jako je konstrukce a provoz systému skladování energie.

2.Dohoda o řízení energie pro systémy skladování energie:

Tato dohoda se obvykle vztahuje na model řízení energetiky smlouvy a model „Management energetiky smluv + pronájem“. Zahrnuje poskytování služeb pro správu energetiky poskytovatelem energetických služeb uživateli, přičemž odpovídající výhody narůstají uživateli. Mezi povinnosti patří platby od spolupráce pro rozvoj uživatelů a projektů, zatímco poskytovatel energetických služeb zpracovává design, konstrukci a provoz.

3.Dohoda o prodeji zařízení:

S výjimkou čistého leasingového modelu jsou ve všech modelech komerčního skladování energie relevantní dohody o prodeji zařízení. Například v modelu samoinvestice uživatelů se uzavírají dohody s dodavateli zařízení pro nákup a instalaci zařízení pro skladování energie. Zásadní úvahy jsou zajištění kvality, dodržování standardů a služby po prodeji.

4.Dohoda o technické služby:

Tato smlouva je obvykle podepsána s poskytovatelem zařízení za účelem poskytování technických služeb, jako je návrh systému, instalace, provoz a údržba. Jasné požadavky na služby a dodržování standardů jsou zásadními aspekty, které se mají zabývat v dohodách o technických službách.

5.Smlouva o leasingu vybavení:

Ve scénářích, kde si poskytovatelé zařízení zachovávají vlastnictví zařízení pro skladování energie, jsou mezi uživateli a poskytovateli podepsány dohody o leasingu zařízení. Tyto dohody nastiňují povinnosti uživatelů pro údržbu a zajištění normálního provozu zařízení.

6.Smlouva o pronájmu financování:

V modelu „Smlouva o správě energetiky + finanční leasing“ je běžně uzavřena dohoda o finančním leasingu mezi uživateli nebo poskytovateli energetických služeb a stranami finančního leasingu. Tato dohoda upravuje nákup a poskytování zařízení pro skladování energie, vlastnická práva během a po dobu pronájmu a povídky pro výběr vhodných zařízení pro skladování energie pro domácí uživatele nebo poskytovatele energetických služeb.

VI. Zvláštní opatření pro poskytovatele energetických služeb

Poskytovatelé energetických služeb hrají významnou roli v řetězci dosažení průmyslového a komerčního skladování energie a získávání výhod pro skladování energie. Pro poskytovatele energetických služeb existuje řada otázek, které vyžadují zvláštní pozornost v rámci průmyslového a komerčního skladování energie, jako je příprava projektu, financování projektů, zadávání veřejných zakázek a instalace. Tyto problémy stručně uvádíme takto: